Jaký koupit Wifi router/AP?

Pokud potřebujete mít doma lepší pokrytí WiFi signálem nebo chcete vyšší rychlost, je na čase se zabývat otázkou nového Wifi routeru/AP. Ale jaký vybrat, když jsou jich všude spousty?

Na začátek si musíme položit několik důležitých otázek:

  1. Jaké připojení k Internetu mám?
  2. Jak rychle potřebuji přenášet data po lokální síti?
  3. Kam nové zařízení zapojím?
  4. Opravdu potřebuji nový Wifi router? Nestačí jen AP?

Otázka výběru síťového zařízení není tak jednoduchá, jak se zdá. Pojďme si tedy postupně projít, co vše potřebujeme znát, a také si trochu vysvětlit, jak to celé vlastně funguje.

Typů připojení k Internetu je spousta, ať již klasické xDSL (připojení po drátech pevné linky), v naší banánové republice asi nejrozšířenější Wifi (bezdrátová technologie), optická síť (většinou ve městech), LTE (bezdrátová technologie mobilních sítí) či exotická připojení jako je satelitní potažmo CDMA. Technologie samotného připojení nás ani tak moc zajímat nemusí. Samozřejmě jednotlivé technologie mají různé limity v maximálních rychlostech, ale pokud nechceme měnit poskytovatele, nemá smysl to řešit. Jediné, co nás bude zajímat, je rychlost. Maximální rychlost (případně i garantovaná - minimální) je většinou uvedena ve smlouvě s poskytovatelem. Také tam bývá uvedena například agregace a další pojmy, ale nás bude hlavně zajímat reálná rychlost našeho připojení. Tu zjistíme jednoduše pomocí měření. Doporučuji spustit měření na počítači, který je připojený kabelem k síťovému zařízení od poskytovatele (modem, router,…), aby nám měření nezkreslil starý Wifi router/AP. Měření rychlosti můžeme provést například zde: Speedtest. Kliknutím na tlačítko GO začne web měřit rychlost Vašeho připojení. Měří se dvě hodnoty - Download a Upload. Download je rychlost stahování, tedy směr k Vám. Upload je rychlost nahrávání, tedy směr od Vás. Pro obyčejného uživatele je důležitá hlavně hodnota rychlosti Downloadu. Dále se Vám také ukáže hodnota Ping neboli rychlost odezvy, která zajímá především hráče online her. Nás bude zajímat ta vyšší hodnota, ať už je to rychlost Downloadu nebo Uploadu. Ta totiž reálně ukazuje, jakých hodnot je připojení schopné dosáhnout. Dobré je určitě provést měření několikrát během dne. Hodnoty naměřené ráno budou nejspíše jiné než večer, kdy bývá špička. Maximální naměřenou rychlost si zapamatujte.

Info:

Rychlost připojení se uvádí v bitech za sekundu (neplést s bajty - 1 bajt (byte) = 8 bitů!). Nejčastěji používané jsou Megabity za sekundu (1024 * 1024 * 1 bit/s) většinou zapisované jako Mbps nebo Mb/s. Běžná linková rychlost domácí sítě bývá buď 100 Mbps nebo 1000 Mbps (1 Gbps) pokud používáte novější zařízení.

Zde je vidět výsledek mého měření rychlosti připojení přes optickou síť:

Starší zařízení ale i dnešní levnější kousky používají asi nejrozšířenější technologii Fast Ethernet - 100BASE-TX. Pro jednoduchost: síť s linkovou rychlostí 100 Mbps. Co je to vlastně ta linková rychlost? Je to rychlost, se kterou spolu dvě zařízení komunikují. Ovšem není to maximální rychlost přenosu dat, jelikož k úspěšnému přenosu dat je nutná i nějaká režie, ale to už bychom moc odbočili. Pokud již uvažujete o upgradu domácí sítě, rozhodně doporučuji vyměnit i zbytek (většinou nějaký switch případně síťová karta ve starším počítači), abyste všude mohli používat standard Gigabit Ethernet - 1000BASE-T/1000BASE-TX. Zde již ovšem začíná menší problém s kabeláží. Pro správnou funkčnost Gigabit Ethernetu potřebujete dle normy alespoň kabel UTP kategorie 5E (funguje to i na 5, ale na delší vzdálenosti už nemusí běžet). Jaké máte doma kabely? Stačí se na ně podívat, bývá to na nich napsané. Hledejte nápis Cat 5E, pokud tam je, máte vyhráno. Gigabit Ethernet s linkovou rychlostí 1000 Mbps neboli 1Gbps dnes na domácí použití bohatě dostačuje. Hlavním důvodem pro přechod je v dnešní době asi streamování videa po lokální síti. Pokud máte IP kamery či si chcete pustit po síti film na TV, vždy sáhněte po Gigabitu. Linková rychlost domácí sítě by měla být stejná či vyšší, než je rychlost připojení k Internetu!

Tabulka s přehledem kategorií metalické kabeláže (kroucená dvojlinka):

Tip:

Pokud teprve budujete domácí síť, doporučuji kabely kategorie 5E. V případě novostavby či rekonstrukce by se dalo uvažovat o kategorii 6/6A, ovšem cenový rozdíl je stále ještě velký.

Dnes, až na výjimky, bývá standardem, že poskytovatel připojení má u zákazníka nějaké koncové zařízení, ke kterému se dá přímo připojit síťovým kabelem nebo přes Wifi, a Internet prostě běží. Toto zařízení bývá buď majetkem poskytovatele nebo si jej koupil zákazník, ale nemá možnost jej spravovat (výjimkou jsou většinou xDSL modemy, kam například O2 běžně přístup dává), a budeme jej tedy brát jako hotovou věc. Zařízení většinou funguje jako router s NAT (překlad adres), a nás bude zajímat, jak rychlé má porty / Wifi. To zjistíme většinou na stránkách výrobce podle typu zařízení nebo v manuálu. Pokud jde o metalické porty (na kabel), měli by zvládat Gigabit, pokud ne, uvažujte o nákupu switche - více níže. Pokud toto zařízení také vysílá Wifi, mělo by umět standard IEEE 802.11ac - někdy uváděno jen jako AC. Je to momentálně nejrychlejší používaný standard WiFi. Více info zde. Pokud ne, doporučuji Wifi na zařízení vypnout - ať už sami přes management zařízení nebo s pomocí poskytovatele. Uveďte, že chcete používat vlastní Wifi zařízení a sami si jej chcete zabezpečit. Většinou by poskytovatel neměl dělat problémy.

Na zařízení bývá WAN port, ten nás zajímat nebude, jelikož tudy je zařízení připojeno k síti poskytovatele a dále do Internetu. Nás zajímají takzvané LAN porty (neboli metalické porty), které jsou určeny pro připojení Vašich zařízení. Důležitá je jejich rychlost, jak jsem se již zmínil výše, ale také jejich počet. Dobře si rozmyslete, co vše je potřeba připojit k síti - počítač, televizi, tiskárnu? Pokud jsou porty pomalé nebo jich je málo, budeme muset pořídit switch - přepínač.

Příklad LAN portů na zařízení:

Teď přichází ta nejdůležitější otázka, na kterou se Vás ovšem v obchodě 95 lidí ze 100 nezeptá. Proč? Protože tomu bohužel nerozumí. Cílem domácí sítě by mělo být, aby zde neexistovaly žádné routery a hlavně žádné NATy, neboli překlady adres. Proč? Protože to dělá akorát neplechu. Některé služby Vám pak nemusí fungovat a také je to zbytečná režie navíc, kterou doma prostě a jednoduše nepotřebujete. Router by měl být v síti jen jeden, a to ten od poskytovatele - domácí síť by měla být takzvaně plochá. Abych to trochu zkrátil a zbytečně se nerozepisoval o technických podrobnostech, vysvětlím to opravdu lehce. Představte si, že máte jednu síť, kterou vytvořilo zařízení od poskytovatele. Vy připojíte další dva Wifi routery přes WAN port, a tyto routery opět vytvoří další malé sítě na svých LAN portech. Vše funguje, Internet běhá, tak co to řešit? Problém ovšem nastává, když potřebujete použít služby, které vyžadují například broadcast a další techniky, které jsou schopné běžet pouze v jedné vlastní síti, a nedostanou se za router, jelikož ten je dál nepustí. V tu chvíli máte doma 3 samostatné sítě. Z jedné sítě není vidět do druhé, což může například způsobit to, že na jednom počítači neuvidíte svůj druhý počítač či tiskárnu ve vedlejší místnosti. Nejste schopni si na televizi pustit film ze síťového disku (NAS). Nemůžete vzdáleně tisknout z mobilu, jelikož tiskárna je na jiné síti a Váš mobil ji nenajde. Další problém je, když si zaplatíte veřejnou IP adresu (přístupnou z Internetu), a budete chtít například na svém počítači provozovat webové stránky. V tom případě budete muset dvakrát složitě řešit takzvaný port-forwarding, abyste se ke svému webovému serveru dostali. Proto domů nikdy nechtějte router, ale Wifi AP! AP je zařízení, které jednoduše převede signál z kabelu na Wifi, ale neroutuje, ani nedělá žádný překlad adres. Zařízení přes něj připojená jsou tedy ve stejné síti, jako ty připojené po kabelu, a vidí navzájem na sebe. Bohužel když budete v obchodě chtít AP, většinou Vám stejně prodají router, jelikož buď nevědí, jaký je mezi nimi rozdíl, nebo AP prostě nemají. Dříve zařízení umožňovali obě varianty - jak router, tak AP, ale dnes to již bohužel nebývá pravidlem a umí to spíše dražší zařízení. Pro více informací doporučuji přečíst tyto články:

Konečně se dostáváme ke konci. Rád bych ale ještě zmínil jednu věc. Jelikož obyčejná AP většinou dělají jen „lepší“ výrobci, bývají o dost kvalitnější a spolehlivější. S tím jde ruku v ruce samozřejmě i cena. Ovšem co se týká signálu, bývají na tom samostatná AP o poznání lépe než levnější Wifi routery, které koupíte třeba i v Tescu. Zde je přehled zařízení, které Vám s čistým svědomím mohu doporučit:

Dále je samozřejmě důležitá otázka kolik AP koupit, kam je umístit a jak je nastavit, aby přepojování mezi nimi bylo bezproblémové. To už je ovšem hodně individuální a je to na samostatný článek. 8-)

  • Poslední úprava: před 5 měsíci
  • autor: Petr Mrázek